PŘIROZENost

Mám teď zajímavou práci. V podstatě dělám to, co mě vždycky bavilo nejvíc. Mluvím. Mluvím s lidmi. O životě, o práci, o lidech. Taky občas o sexu.

Mohla bych se nechat vyšetřit, zda jsem OK, zda to o mně nevypovídá, že bych si měla zpracovat nějaká témata z dětství. Co na to strýček Freud? A co teprve strýček Google?

První odkazy na téma „potřeba mluvit o sexu“ mi nabízí články jako:

  • Jak začít mluvit s partnerem o sexu a necítit se trapně (Ok, strejdo, tuhle etapu mám za sebou už dobrých 15 let, co tam máš dál ?)
  • Začněte s partnerem znovu mluvit o sexu! (takže jako mluvim málo? Hm, tomu moc nerozumim)
  • Umíte mluvit o sexu? Naučíme vás to! (wow? To jako jinou řečí ???)

Zavírám Google.

Co o nás (čti mně- Pavlí) vypovídá, že tímto směrem posíláme myšlenky? Je to nedostatek? Přebytek? Touha dozvědět se něco nového ? Nevybitá energie? Tak nějak myslím, že ani jedno. Je období, kdy si na tuto bohulibou aktivitu nevzpomenu a zase jiné, kdy mám (nejen) myšlenkově nabito.

Taky mě baví číst životopis Nikola Tesly. Baví mě jeho způsob uvažování. Byl svůj. Bylo mu jedno, co si ostatní myslí a když chtěl, tak o střídavém proudu mluvil hodiny a dny. Možná to někomu už přišlo nevhodné, ale on chtěl, a tak to říkal lidem, kteří byli ochotní ho poslouchat. Hodně lidí teď mluví o Muskovi. Nemůžu mu upřít vizionářský pohled, ale tak nějak tam pořád cítím zištné úmysly. Ne, že by bylo špatný vydělávat peníze, taky to dělám. Dokonce často. Ale Nikola pro mě má prostě jiný náboj. Jako by Musk byl mínus a Nikola Tesla plus. Jako by Tesla měl opakovaný přirozený orgasmus z objevování a Musk to prostě jen hrál a občas se náhodou fakt udělal.

Zajímalo by mě jak to máte vy? Je pro vás debata o intimnostech tabu? Je to nepatřičné? Je to jako říkat v 16. století, že Vesmír je nekonečný a věčný ? Chudák Giordano Bruno za to byl upálen. Moje maminka vždycky říkala, že jen lidská blbost je věčná. To by možná zesnulý Bruno potvrdil.

A tak občas koketuju. V minulé práci říkali, že se to nehodí. Je to sexistické. Možná je, možná je to někomu dokonce nepříjemné, když ne nevhodné. Ale zatím mi to nikdo neřekl. A tak jsem kdysi pozvala obchodního partnera na jednání do sauny. Seriózní jednání. Pravdivé. Neupálil mě. 🙂

PS: je dobré být sama sobě šéfem, nemusíte to pak vysvětlovat na koberečku nadřízenému

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.