Kokot nebo koketa ?

Koketa ?

Obecně nemám ráda vulgaritu a používání tohoto způsobu vyjadřování. To neznamená, že mi to někdy neujede. Určitě znáte bolest malíčku na noze, když jdete a omylem se narazíte o hranu stolu nebo židle. Pak kromě klení máme občas ještě pocit, že musíme bouchnout do stolu, abychom tu strašnou bolest nějak zmírnili. Mimochodem, víte, proč máme tu touhu to udělat? Mluví o tom vrátková teorie bolesti.

Dnešní zamyšlení se ale netýká klení. Poslední dobou mě baví číst příspěvky na pracovní síti LinkedIn. Začíná se z něj tak trochu stávat Facebook a lidé krom svých neotřelých tipů: „Jak ulovit zákazníka v 5 krocích”, často popisují reálné situace z pracovního prostředí.

Jedním z nich je slečna Xénie (říkejme ji tak). Nedávno se přehoupla přes třicítku, pracuje pro Microsoft a je kočka. A koučka taky. Na své profilové fotografii má fotku dle posledních standardů. Rozuměj úsměv, portrétní fotografii dívající se vám přímo do očí a takovou tu jiskru, co chce každý fotograf, aby jeho veledílo zaujalo.

Slečna X si nedávno stěžovala, že dostává naprosto nerelevantní žádosti o propojení. Kromě toho, že si ji lidé dovolují přidat do své profesní sítě jen tak, má každý (!) den několik žádostí a zpráv o seznámení. Jak je toto sakra možné ? Jsme snad úplná sexuální hovada ? Pozn. autorky: z jejího příspěvku nebylo zřejmé jaké procentuální zastoupení hrají v uvedeném vzorku lesbičky a bisexuálky. 

A tak se zamýšlím, jestli se celý Vesmír spojil proti ní ? Dostává do svých zpráv i “dickpic” (což je trestný čin) ? Chová se jako koketa ? Obléká se nevhodně a příliš sexy ? Nebo je jen nevinnou obětí IT prostředí, ve kterém holt bude více testosteronu než kdyby pracovala ve švadlence ? Paní X se na téma „muži v práci“ již jednou rozhovořila, a to, když vyprávěla o seznámení se svým současným manželem. Potkali se v práci. To je ale náhoda, že. Byl jejím kolegou a jeli spolu ke klientovi. V autě při cestě za klientem si ji kolega pohledem povrchně změřil a vyjádřil se v duchu: moc toho dnes neříkej, jedeš se mnou proto, že ty budeš ta hezká a já budu dělat business. Hrozně to slečnu X pohoršilo. Chápu, musela být slovně tak zneužita, že si toho nezdvořáka nakonec raději vzala, aby zachránila ostatní ženy.

Na mé práci mě baví lidi a možnost se posouvat a vzdělávat.  Lidské příběhy a možnost stát se součástí nějaké další epizody uspokojují mé exhibicionistické sklony. Měla jsem období, kdy jsem s některými klienty (těmi sympatickými) flirtovala po telefonu nebo osobně. Pomáhalo mi to v práci (pozice obchodnice) ? Podle mě ano. Pokud ale vyšlu signál, očekávám také reakci. V případě paní X se zřejmě jednalo o nevědomé jednání a prezentaci své osoby. Jinak si totiž neumím vysvětlit její rozhořčení. Zřejmě už jste slyšeli, že druzí lidé jsou naše zrcadlo. A s tímto tvrzením já plně souzním. Když mi nyní někdo z pracovního prostředí složí lichotku, je zpravidla velmi decentně prezentována nebo se jí dozvím od kolegy či jinak nepřímo…, že se dotyčný těší na spolupráci se sympatickou ženou. A to mi přijde naprosto OK a těší mě to. 

Možná i tohle je jeden z důvodů, proč mě baví být nezaměstnaná aneb sama sobě paní :). Můžu si vybírat klienty, kterým chci poskytovat svoje obchodní nebo lektorské služby, a pomoci jim zvednout čísla.

Zpět ale k paní X. Ona sama se se svým mužem seznámila skrze jeho chování pod vlivem testosteronu (a možná lehké arogance). A pak se diví, že i ostatní muži mají chuť to zkusit. Být lovcem, mužem, heterákem s dominantními sklony. V dnešním světě zavádění kvót pro ženy na některých pozicích, feminismu, který se často zaměňuje za rovnoprávnost, a nekončící emancipaci žen, je to, myslím, fajn důkaz zdravě sebevědomého muže. Ano, jsou na nás kladeny společenské požadavky býti krásnou sebevědomou ženou, která po boku svého manžela zvládá bravurně péči o domácnost a děti, realizuje se v práci i skrze koníčky a na konci dne je tou nejlepší milenkou. Ale kdo tenhle kult vytvořil ? Byl to opravdu muž nebo ženská soutěživost ? Kdo ví.

Možná někdy stačí ubrat a nebýt mistr světa amoleta nebo Wonder Woman. Možná musíme jen dát mužům prostor se projevit, aby měli pocit, že s námi nemusí soupeřit o to, kdo je lepší nebo vymyslí efektivnější postup jak dojít s tříděným odpadem.  

Nějakej kokot se asi vždycky najde, ale o tom je ta rovnováha. Někdo má rád vdolky a jiný zase holky. Někdo má rád kokety a jiný zase krokety.

PS: Vědci z americké Stanfordovy univerzity zveřejnili výsledky studie, která potvrdila to, co nejspíš všichni tušíme – většina partnerských svazků mezi mužem a ženou dnes vznikne přes internet. Výzkumníci to zjistili dotazováním amerických partnerských a manželských párů, kterých se zeptali, jakým způsobem se dali dohromady.

Masivní nástup seznamování přes internet ilustruje graf, který Rosenfeldův výzkum doprovází – zatímco křivka představující páry vzniklé přes online seznamky letí z nuly prudce nahoru, tradiční způsoby seznamování padají dolů. Ještě v roce 1995 se největší část párů, zhruba třetina, seznámila přes přátele či známé. Druhým nejpopulárnějším způsobem navazování vztahů tehdy bylo seznámení se v práci, třetím pak v baru  – v obou těchto případech šlo o zhruba pětinu vztahů.